Svědomitě
s vnitřním patosem
rozmačkám v chtěním upocených dlaních
další spásnou myšlenku
na platinového brouka samoty
A krvavý výkřik radosti
z vlastního potupení
hýkavě vytrubuje do světa
stupidní legendu
o bělostném hrdinovi Svědomí
jenž
(chápavě)
posečká
ještě
jeden
den.
Hodnoťte:
(1 hlasů, průměr: 5,00 z 5)
Loading...Zhlédnuto 111x